Lidská společnost, vývoj toalet a kanalizace

Střípky z historie

Je zcela jisté, že kanalizace a toalety patří k sobě stejně dobře, jako ryba do vody. Přestože se může zdát, že záchody nemají příliš dlouhou historii, opak je pravdou. Pokud bychom chtěli navštívit jedny z prvních toalet, museli bychom se vydat do dávného starověku, konkrétně do 25. století př. n. l., na území dnešního Pákistánu. Pozor ale, vůbec nešlo o „pouhé“ díry do země! V té době se již jednalo o poměrně promyšlený systém vodní kanalizace, který byl postupem doby dále zdokonalovánspolečné toalety a kanalizace.

Určitě není žádným velkým tajemstvím, že hlavními „experty“ na vodovodní systémy, kanalizaci a hygienu vůbec byli obyvatelé Egypta a antického Říma, kde se sezení na toaletě stávalo doslova společenskou událostí. Nejenže pánové na společných toaletách posedávali v hojném osazení, ale uzavírali zde různé obchodní transakce, diskutovali o politickém dění nebo o počasí. Škoda, že se prameny příliš nezmiňují, jak zde potřebu vykonávaly ženy.


Kanalizace na hradě? Nikoliv, od hradu raději dále!

Je zajímavé, že postupem doby vzala dobře fungující kanalizace za své včetně souvisejících toalet. Díky udatné snaze vrchnosti i z náboženských důvodů, byly společné záchody zakázány a jejich další vývoj se vydal úplně jiným směrem než bychom očekávali. Lidstvo tak udělalo jakýsi pomyslný krok zpět. Začaly se totiž používat nočníky, které byly hojně vylévány odkudkoliv (běžně z oken) a především kamkoliv.

hradní Prevét bez kanalizace Středověk je úzce spojen s rozmachem hradů, které byly hojně budovány a rozšiřovány. Tehdejší „šlechta“ si však s hygienou nedělala příliš velké starosti. Na hradě se vybudoval suchý záchod nazývaný Prevét (odtud vzniklo hanlivé slovo prevít). Prevét byl zpravidla vestavěn přímo do hradeb, vlastně tak tvořil jejich součást a nepotřebný obsah padal zemskou přitažlivostí do hradního příkopu. Kanalizace byla neznámým pojmem, vždyť proč si lámat hlavu nad nepotřebnou kanalizací?

Doba středověku je také spjatá s celou řadou nemocí. Hlavní nebezpečí pro lidstvo představovaly mor a cholera, které pocházely z nedostatečné hygieny. Lidé potřebovali dlouhou dobu na to, aby pochopili, že zejména hygienické návyky a systém kanalizací je správným krokem kupředu, jak konečně vymínit z ulic krysy, zápach a smrtící nemoci.


Moderní WC a návrat ke kanalizaci

Moderní splachovací WC spatřilo světlo světa až roku 1597, kdy jej pro královnu Alžbětu I. vynalezl anglický dvořan, spisovatel sir John Harrington. Úspěch mělo veliký a postupně prošlo různými modifikacemi a mnoha modernizacemi, zejména v 18. a 19. století.

Ovšem teprve s vynálezem moderní toalety si lidé začali uvědomovat, že bez kanalizace jim splachovací WC bude vlastně k ničemu. A tak se začali pomalými kroky vracet zpět, a objevovat to, co jejich předkové v dávném Egyptě či antickém Římě již znali – dobře fungující kanalizaci.

Pro zvyšování vaší spokojenosti využívá náš web soubory cookies, které slouží k měření funkčnosti, poskytování služeb a k provozu reklamy. Používáním webu souhlasíte s využíváním cookies. OK